Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

R^ Neb není mně to cizí. Naopak. Ač mohl bych si i s Bobkem třeba zapívat: ,, ... měl bych se možná stydět, však musím se spíš smát, když na ta léta vzponínám.":-)

0 0
možnosti
Foto

Máte na mysli toho Otu Šika, který byl přesvědčeným stalinistou. Který v 50. letech přednášel na vysoké škole rigidní Stalinovu ekonomickou teorii. Považoval Stalina za nejvytšího ekonoma všech dob,který ještě v roce 1959 odmítal jugoslávskou decentralizovanou ekonomiku jako nemarxistickou Který se domníval se, že stačí na plánovanou ekonomiku naroubovat některé prvky té tržní. Například povolit drobné rodinné podnikání, nebo dát podnikům menší autonomii, a tak simulovat svobodný trh. Celý život byl hedačem třetí cesty a do své smrti ji nenašel..

2 0
možnosti
JM

J43a48n 41M51a82r34e20k

22. 8. 2022 1:40

Moc hezké a CENNÉ vzpomínky. Já jsem tehdy pracoval v podniku ZEZ v Hloubětíně. Odtamtud jsme viděli rakety seřazené na kbelském letišti připraveny ke střelbě. nehezký to pocit. Šéf nás rozpustiluž v 11 dopoledne, domů do Vršovic jsem šel pěšky. Máti bydlela ve třetím patře hned naproti stadionu Slavie. (tomu bývalému) Asi 50 m před domem, kde máti bydlela byla velká hromada zeminy, jak se dobudovávalo sportovní středisko. Na vrchu té hromady sedělo samohybné dělo ráže 152 a mířilo mámě do okna. Kdyby ten ruskej tajtrdlík trochu víc vypil petroleje a zmačknul knoflík, celý blok domů by zmizel. Šel jsem naproti mé sestřičce, která pracovala na Můstku v drogerii, hned vedle pajzlu u Šmelhauzů. Na Václaváku se motal ruský tank, kterému do pásu nějaký kluk vhodil kus polena. Tank začal rotovat a hned pálit kulometem ráže tuším 11, 75. Kulky pleskaly do listí stromů, skla výkladních skříní řinčela a já po čtyrech jsem pádil do vestibuli kina Blaník.. Po dvou měsících jsem už zařezával v kanadském Calgary a dnes dožívám v krásném Vancouveru na břehu Pacifiku a ve stínu Skalistých hor. Všem těm, kteří to vše pamatují přeji hezký zbytek léta....Honza

3 0
možnosti
  • Počet článků 35
  • Celková karma 13,89
  • Průměrná čtenost 339x
Dana Trávníčková vystudovala VŠE v Praze (Ing.,CSc.). Původní profesí programátor a systémový analytik. Od studentských dob byla také externí průvodkyní zahraničních turistů. Po 14 let vyučovala na VŠE – na svém oboru a také pro obor cestovního ruchu.

V roce 1990 založila cestovní kancelář, zaměřenou na příjezdový cestovní ruch do ČR (skupiny, kongresy, tematické akce). Tato komerčně úspěšná činnost jí pak umožnila poznat většinu světa – celkem procestovala víc než 120 zemí všech kontinentů. Vždy po důkladné přípravě a s následnou dokumentací.

V roce 1998 tuto aktivitu ukončila a rozhodla se už jen cestovat. Svou cestovní kancelář ještě formálně využila na to, aby pod její hlavičkou mohla na cesty brát několik spoluúčastníků. Po 13 let vždy jinam, protože motivem bylo stále vlastní cestování podle jasných představ, na které si předtím vydělala. Účastníci cest zase hradili jen velkoobchodní ceny, které získala u zahraničních partnerů. Poznávací obsah cest se tak nemusel omezovat.

Následujících 10 let věnovala dlouho zamýšlenému projektu: každý rok sepsala a vydala jednu knihu žánru, který nazvala „cesto-faktopis“. (Čtivě a systematicky psaná literatura faktu, podložená vlastním cestovatelským svědectvím, která nabízí se o světě hodně dozvědět, lépe se v něm vyznat a porozumět mu.).

Každý titul o jednom kusu světa, v souvislostech a vztazích k dalším částem světa, zejména k Evropě. Se stovkami doprovodných fotografií a názorných mapek. Místo zrušené cestovní kanceláře Dany Travel vzniklo stejnojmenné nakladatelství pro vydání této cesto-faktopisné knižní řady (nekomerční projekt).

Léta psaní knih občas prokládala výlety na dosud nepoznaná místa Evropy – a aby neměla cestovatelské abstinenční příznaky, činí tak stále.

Seznam rubrik